Tereza Pergnerová je s partnerem 17 let. Ve vztahu je důležité mít nadhled, říká
Téma Rozhovory
Tereza Pergnerová nedávno oslavila padesátiny a stále srší energií.
Moderátorka Tereza Pergnerová má za sebou natáčení nové reality show Honeymoon – líbánky k nepřežití na Filipínách. Místní prostředí a život ji okouzlily natolik, že se tam chce vrátit, tentokrát se svým partnerem Jiřím Chlebečkem. S ním žije již řadu let, a jak prozradila, na spoustu vztahových věcí se dnes dívá úplně jinak než dřív.
Fanoušci nyní mohou sledovat reality show Honeymoon – líbánky k nepřežití, kterou moderujete…
Ano, je to vztahová reality show, která se natáčela více než měsíc na Filipínách. Je o párech, které se zcela prvně spatřily až tam, prošly si jakýmsi rituálem lásky, odcestovaly lodí na svůj ostrov, kde se pokouší žít i přežít. Zejména jde ale o to, aby si našli cestu jeden k druhému.
Moderátorku Terezu Pergnerovou mohou diváci aktuálně vídat ve vztahové reality show Honeymoon – líbánky k nepřežití:
| Video: Youtube
A vy je tím vším, coby moderátorka, provázíte?
Ano, je to tak. Nicméně jsem zaznamenala, že původní formát této reality show moderátora nemá. V našem případě jde vlastně o experiment. Páry na jednotlivých ostrovech navštěvuji a společně probíráme stěžejní okamžiky. Kromě toho jsme měli k dispozici i výborné vztahové kouče. Když bylo třeba, zasáhli, pomohli. Naším cílem nebylo páry rozvracet, ale pomoci, aby jim to spolu vyšlo.
V minulosti jste moderovala i pořad Mise nový domov, kde jste se setkávala s těžkými životními osudy. Musela jste být i v případě této reality show empatická a citlivá?
Určitě. Alespoň já to vnímám tak, že vždy, když jde o lidi, je třeba, aby byl člověk citlivý. Je to sice show, která se odehrává v nádherném prostředí, ale stále jsou základem lidské osudy.
To ano, ale…
Je třeba si uvědomit, že to není reality show, ve které se její účastníci před sebou prezentují za ideálních podmínek. Naopak. Ženy se před svými protějšky prezentují, jak je Pán Bůh stvořil. Neměly k dispozici žádná líčidla, zubní kartáček a podobné věci. Zároveň si tak mohly uvědomit, jak moc jim tohle vadí, nebo naopak nevadí. Je to o tom, jak moc byly ženy připravené předstoupit před druhého člověka bez masky, takové, jaké opravdu jsou. Podle mě to byla pro zúčastněné bezvadná příležitost, kdy mohli poznat, kdo vlastně ve skutečnosti jsou, kde mají svá slabá i silná místa.
Ačkoli šlo o práci, užívala jste si natáčení na Filipínách?
Byla jsem tam poprvé. A musím říct, že jsem byla místním prostředím skutečně uchvácená. Doposud jsem totiž v podobné destinaci nebyla, takže místo na mě opravdu zapůsobilo. Kromě toho jsme se pohybovali v lokacích, které nejsou vyloženě turistické, čímž jsme měli možnost vidět přirozený život na Filipínách. Viděli jsme i chudobu, která tam je… Zároveň ale i rozesmáté lidi, kteří žijí úplně jinak než my – naše západní civilizace. Ovšem vypadali šťastně.
Dá se říct, že jste si mezi nimi duševně odpočinula?
Je to tak. Především jsem si na nějakou dobu oddychla od života, který tu všichni vedeme. Připojit se v těch místech na internet stálo jisté úsilí, takže si najednou člověk uvědomil, jak moc je závislý na tom, že stále vyřizuje například e-mailovou komunikaci. Zároveň i více prohlédnete netrpělivost západního světa, který chce, aby člověk okamžitě na vše reagoval. Na Filipínách jsem měla pocit, jako kdyby se malinko zastavil čas.